Po několika diskuzích na těchto stránkách cítíme potřebu napsat "pár slov" k animal play.

Myslím, že ze všeho nejdůležitější je tolerance. Ve skupině lidí, kteří chtějí být tolerováni okolím, by měla být ještě o to větší. Já, a tím pádem i moje smečka, sdílíme přesvědčení, že je na každém, co si v životě zvolí. Někteří páni chtějí vychovávat své psy, jako skutečné psy a nejsou ochotni přijmout i jinou úlohu celého fetiše. Dost psů/pejsků se bojí cokoliv předvést na veřejnosti a já myslím, že to je problém celé naší společnosti. Pokud však chceme celou společnost BDSM, kam myslím tato play patří, posunout alespoň na úroveň běžnou v západních zemích, neměli bychom se bát ukázat na veřejnosti. Nemám tím na mysli, aby se hned pes choval doslova jako pes.

Já se ve své smečce snažím naučit pejsky, aby se i na veřejnosti nebáli chodit s obojkem a pokud je příležitost a pokud dostanou povel, nasadit i masku. Pokud se budeme stále jen schovávat doma, nebude o našich potřebách sebeprezentace nikdo vědět. Není cílem tohoto článku nikoho k čemukoliv nutit. Cílem mým a mých pejsků je taková osvěta, že pokud má někdo chuť předvádět se jako pes na veřejnosti, není na tom nic špatného. Celý fetiš masek je jistá forma exhibicionismu. Také nechci nikomu náš názor vnucovat. Jen bych velmi rád, aby uvnitř jakékoliv úchylné společnosti nebylo slovo tolerance pouhým slovem. Pokud totiž nedokážeme být tolerantní ani sami k sobě, jak bychom mohli žádat o toleranci společnost, která a o těchto zálibách nic neví.

Pokud se nebojíme tolerovat lidi s barevnou hlavou, potetovaným celým tělem, piercingem na viditelných místech a já nevím, čím vším, tak proč ne se zvířecí maskou. Výcvik psa, v podobě povelů, sezení na zemi u nohy apod. nebo sexuální hrátky určitě patří na neveřejná místa nebo na místa, pro to určená, v podobě klubů. Ale na pohybu v masce, jako člověk po dvou na veřejnosti, není nic špatného. V mé smečce jsou pejsci cvičeni spíše k sebeprezentaci a k poslušnosti, než k aportaci nebo lovu. Opět to nikomu nechci vnucovat. Píšu to jen pro vysvětlení výše popsaného. My to máme o to jednodušší, že větší část smečky žijeme ve společné domácnosti.

Závěrem bych chtěl všechny požádat o vzájemnou toleranci. Pokud se někdo nechce veřejně prezentovat, je to jeho věc. Pokud však ano, je to taky jeho věc a nemyslím, že by celé společnosti škodil.

Tento článek jsem sepsal pro příznivce jistě firmy exhibicionismu a ve spolupráci se svými pejsky a zejména s pejskem Usirevem.

Keramisu

I já to vidím jako určitou formu exhibicionismu, jako předvádění se. Buď v rámci uzavřené komunity (například v Ateliéru), nebo venku. Mě nedělá problém si na pánův příkaz vzít masku a jít po ulici s maskou. Reakce lidí jsou vesměs hezké, nesetkal jsem se s tím, že někdo nadával, urážel či jinak špatně reagoval. Proto mě velmi mrzí, pokud se někde objeví názor, že bychom na sebe neměli upozorňovat a měli se více soustředit do klubů. Já si to nemyslím. Například o víkendu jem byl s páníčkem a svou smečkou ve Vlašimi na malém festivalu a když jsme si před pódiem vzali masku, pobavili jsme i samotnou Moniku Absolonovou, která zpívala na pódiu. V parku jsme si zablbnuli před jednou paní, která tam venčila svého "zvířecího" pejska a bylo moc pěkné, když se s námi dala do řeči, že si takhle máme užít života, dokud to jde. A o tom to celé je. Dělejme co nás baví, zvláště pokud tím nikomu neubližujeme.

Usirev