Soudy v BDSM - Druhý případ | Autor: Petr Felix Chudoba Zdroj: Facebook - Klub Ateliér Přidáno: 1. 5. 2024 |
---|
Série: Soudy v BDSM
První případ Druhý případ Druhý případ podruhé
Na rozdíl od prvého znám tento případ nejpodrobněji ze všech nezúčastněných lidí – vyposlechl jsem osobně všechna dosavadní soudní jednání. Překvapilo mne, že jsem byl v soudní síni jediný, protože celé dva roky budil a dodnes budí emoce v těch, kteří nepotřebují ucelená fakta a vystačí si s vlastním názorem. Přes podrobnou znalost budu prozatím k tomuto případu dosti stručný, a to ze dvou dobrých důvodů:
jednak se týká intimních podrobností o více lidech, známých a aktivních na BDSM scéně,
jednak proto, že vynesené rozhodnutí nalézacího soudu bude ještě přezkoumávat soud odvolací, který si může od svědků vyžádat další nebo doplňující svědectví. Jakkoliv prvoinstanční soud nevyloučil z jednání veřejnost a ty informace, které zazněly při soudním jednání, lze tudíž považovat za veřejné, mohl by každý případný svědek být zpochybněn s tím, že měl možnost seznámit se s obsahem dosud provedeného dokazování a je tím ovlivněn.
S vědomím těch omezení lze o případu říci, že k BDSM aktivitám mezi účastníky došlo v místě a době akce, pořádané s vyhlášením platnosti „pravidel podle Tabron,“ obsahujících ustanovení o slovu „stop“ jako defaultní stopce, pokud si účastníci scénky nedomluvili jako stopku jiné slovo.
Scénka jako taková se odehrála beze svědků a její průběh popsali oba aktéři víceméně shodně s tím, že poškozená některé momenty vytěsnila a nebyla schopna uvést, zda podrobnosti vytěsněných momentů popisuje obžalovaný přesně. Scénka se nevydařila a poškozená ji po různých projevech nesouhlasu a odporu ukončila slovem „stop,“ které obžalovaný akceptoval a pokusil se o aftercare. Poškozená následně došla k názoru, že byla násilím donucena k pohlavnímu styku, prostřednictvím advokáta požádala o odškodnění za způsobenou újmu, a když obžalovaný odmítl, že by se dopustil znásilnění, podala v tomto smyslu trestní oznámení.
Obžalovaný nepopíral, že při styku použil bolestivé a omezující praktiky, proto soud zkoumal, zda se jednalo o konsensuální BDSM. Seznal, že oba aktéři jsou v BDSM dlouhodobě praktikující a mají v tomto směru zkušenosti s více partnery. Dále shledal, a to i z výpovědi poškozené, že byli domluveni na BDSM scénce a při domlouvání si sdělili své preference, ovšem bez dohody o intenzitě preferovaných praktik. Soud se zajímal, zda poškozená mohla z místa odejít a zda mohla volat o pomoc a v daném místě a čase by se jí dovolala. V obou případech byla odpověď kladná.
Velmi podrobně soud zjišťoval důvody, proč v konsensuálním BDSM nemusí projevy nesouhlasu a odporu mít obvyklý občanský význam a konsensus se zajišťuje stopkou. Ohledně BDSM obecně a stopky speciálně si soud vedle svědeckých výpovědí vyžádal také posudek soudního znalce. Ten je pro nás natolik významný, že ho alespoň zkráceně parafrázuji: sadista potřebuje ke vzrušení především totální kontrolu objektu svého zájmu, zatímco submisiv preferuje odevzdání se dominantnímu partnerovi nebo partnerce a projevy ovládnutí a podřízení jsou různé. Násilí může být součástí sadomasochistických aktivit. Pokud se odehrává v konsensuální podobě, zajištěné různými mechanismy, např. stopkou, nelze o něm uvažovat jako o násilí v právním smyslu. (Není to nic objevně nového, významné na tom je, že to zaznělo z úst soudního znalce.)
Svědectvími i přímo z výpovědí obou aktérů se prokázalo, že oba stopku znali a ve svých aktivitách používali. Ohledně konkrétní podoby stopky dospěl soud k závěru, že platila vyhlášená pravidla a při absenci domluvy na jiném slovu platilo jako stopka slovo „stop“ tak, jak ho poškozená použila a po kterém obžalovaný ukončil sexuální aktivity. Soud přihlédl také k tomu, že praktiky nejmenované poškozenou mezi preferovanými s ní obžalovaný během údajného znásilňování konzultoval a respektoval jejich odmítnutí.
Z popsaných důvodů a na základě odůvodnění mnohonásobně obsáhlejšího, než toto stručné a obecné resumé, nalézací soud neshledal, že by obžalovaný násilí užil k vynucení pohlavního styku. Rozhodl tudíž, že žalovaný skutek nebyl prokázán a zprostil žalovaného obžaloby. Státní zástupkyně se proti rozsudku na místě odvolala a nyní se čeká na projednání případu odvolacím soudem.