Pršelo čím dál tím víc a stejně musel jít dál. Petr popobíhal od stromu ke stromu, ale žádný ho nedokázal ochránit před nekonečnou průtrží studených kapek. Dal se do běhu, už ani ne ve snaze něco najít, ale jen se zahřát. ...

Jedeme už skoro dvě hodiny a hlavou se mi honí zážitky dnešního odpoledne. ...

Už na něj čekám… ...

Toto je z části složené z reality i smyšlené, ale to nemění nic na tom, že bych nic z toho nechtěl prožít. ...

Pokud jste kromě hraní a šukání v rámci pup-play zatoužili zkusit i výchovu správného chování a příkazů, určitě už jste se zamýšleli nad pamlsky. A pokud svou hru na pejska prodlužujete na několik hodin, určitě se neobejdete ani bez nakrmení. Ale jak na to? ...

Tohle není žádná skutečná vzpomínka ale fantazie, kterou bych chtěl prožít na vlastní kůži, samozřejmě ne přesně podle tohoto. ...

Hra na psa může mít mnoho podob podle toho, co má zrovna pán a pes nejraději. Mezi nejobvyklejší součástí po obojku, nahotě a běhání po čtyřech ale určitě patří znalost psích příkazů. Určitě se liší míra, kolik příkazů musí pes umět. Někteří Pánové-Trenéři si mohou zakládat na znalosti desítek příkazů a rádi předvedou, co vše svého psa naučili. Páníček štěněte zas nemusí požadovat žádný příkaz a „Sedni“ či „K noze“...

Probudila mě SMSka. Rozespalý kouknu na hodiny. Je právě půlnoc. Pán píše abych okamžitě došel k němu, že mě potřebuje. Píše doslova: „Zmrde! Okamžitě se dostav k Pánovi! Na sobě budeš mít jeansy a bílé tričko, bílé boxerky a ponožky!“. Vstanu a co nejrychleji se vypravím na cestu oblečen přesně tak, jak mi bylo nakázáno. Autem vyrazím k domu mého Pána. ...

Pracoval jsem v záchranné stanici pro ztracená a opuštěná zvířata a svou práci jsem miloval. Denně mi přiváželi spoustu ztracených a opuštěných zvířátek a já s nimi cítil podivné spříznění. Sám jsem se totiž cítil tak trochu ztraceně. Byl jsem gay, samotář bez rodiny, který navíc miloval kůži. Kolegy, se kterými jsem pracoval, vůbec nezajímalo mé soukromí ani to, jak se oblékám. A tak jsem většinou do práce chodil ve svých kožených kalhotách,...

Tesknota zaplavila mladíkovu duši. Schoulený do klubíčka drkotal chladem zuby. Dlouhá noc byla na svém počátku a spánek nepřicházel. Vybavil se mu rok života prožitý ve výcvikovém táboře a rozplakal se. Svou existenci si uvědomil, teprve tehdy, když přestal dostávat injekce, i když nějaké prášky musel brát ještě dost dlouho potom. Podrobili ho hypnóze a prodělal psychoterapeutickou léčbu. ...